1. Zimní pneumatiky, řetězy Pokud se chystáte za sněhem obytným vozem nebo karavanem, tak se bez kvalitních zimních pneumatik určitě neobejdete. A to nejen proto, že jsou v zimním období povinné i na značné části naší “superdálnice”. (O zimních pneumatikách připravíme speciální článek už brzy.) Ani samotná jízda s obytným vozem nebo připojeným karavanem není v zimním období zrovna jednoduchá. Kromě pneumatik by ve výbavě neměly chybět ani sněhové řetězy. Obytný vůz má při jízdě na sněhu či ledu bohužel jednu velkou nevýhodu! A sice rozložení váhy. Je totiž těžší na zadní, a pokud nemáte „čtyřkolku“, zpravidla nehnanou nápravu. Hnaná náprava tak nemá dostatečné zatížení a díky tomu dochází často k prokluzu kol! Možná jste to již pozorovali v létě, po dešti, na mokré trávě v kempu. Zkrátka to po sněhu ani mokré trávě nejede! Bez kvalitního lana a tažného oka se do hor také raději nevydávejte. Při jízdě směrem dolů oceníte řetězy i na zadní nápravě! Zvýšíte tak brzdný účinek. Ideální je, když řetězy nasadíte na všechna 4 kola. S řetězy jeďte opravdu pomalu! Maximální rychlost s nasazenými řetězy je 30 - 50 km/h podle typu řetězů. Pokud se tedy má stát zimní karavaning vaší srdeční záležitostí věnujte pozornost i samotnému výběru vozu. Dejte přednost vozům na podvozcích s hnanou zadní nápravou. Typicky Mercedes Sprinter. Nebo si rovnou pořiďte čtyřkolku. Samozřejmě si za tuto parádu připlatíte.
2. Dostatečná zásoba plynu. Spotřeba plynu v zimě nebezpečně stoupá! Je to dáno tím, že ve voze po celý den poměrně intenzivně topíte. Topíte samozřejmě, i když ve voze nejste. Důvodem není jenom to, aby mezitím voda v nádržích a bateriích nezamrzla. Nechcete se ani vracet do vymrzlého „bytečku“, a často sušíme i promočené věci z minulého dne. Plynovou láhev tak spotřebujete přibližně za 4 dny! Na delší zimní kempování doporučujeme minimálně 2 plné láhve plynu a případně i zajištění možnosti výměny prázdné lahve. Někdy to není úplně jednoduché. Záleží na zemi, kam jedete. Plynové lahve zakoupené v zahraničí mají jiné přípojky než u nás. Může se proto hodit sada euro adaptérů s nejdůležitějšími typy přípojek. Oblíbeným karavanistickým vtipem je, že plynové láhve jsou „časované“ :-) S vysokou mírou pravděpodobnosti vám totiž plyn dojde mezi 2. – 3. hodinou ranní :-) Ti šťastnější mají ve voze nainstalovaný systém DuoControl. Zařízení, které vám, pokud dojde plyn v jedné láhvi, automaticky přepne na druhou a vy tak nemusíte ven do mrazu. Jinak budete mít jistě na co vzpomínat :-). Máte tak vlastně připojeny obě láhve najednou! Můžete tak v klidu spát až do rána. V ideálním případě se v zimním období vyplatí používat láhve plněné jen propanem! Ty se obvykle používají pro pohon vysokozdvižných vozíků. Butan se ve směsi propan-butanu (klasické LPG) při nízkých teplotách špatně odpařuje! To znamená, že plamen přestane poměrně brzy hořet a přitom v láhvi zůstává ještě spousta nespáleného butanu! Uvědomte si, že plynové lahve jsou ve voze z bezpečnostních důvodů umístěny spíše „venku“ ve skříňce s průduchy! Propan je navíc čistější a jeho spalování je šetrnější k instalovaným spotřebičům. Nedochází k ucpávání trysek. Používání propanu je sice o něco dražší varianta, ale v konečném důsledku se vyplatí.
3. Zimní kabátek Pro udržení tepla ve voze doporučujeme důkladné zaizolování předních a bočních skel kabiny, kde dochází k největším tepelným ztrátám. Kabina sama o sobě není nijak izolována! Musíme tomu tedy pomoci. Existují různé vnější „kabátky“ na kabiny. Nejlepším řešením je použití venkovního „celokabátu“, který zakryje nejen okna, ale i přední kapotu. Levnější varianty zakryjí pouze přední a boční okna z venku. I ta nejlevnější „sluneční“ clona udělá dobrou službu. Lepí se pomocí přísavek zevnitř na okna. Tyto jednoduché a levné izolace omezí také nadměrné rosení oken. K němu dochází v důsledku zvýšené vlhkosti vzduchu v obytné části a rozdílným teplotám vně a uvnitř vozu. Pára se sráží na oknech a kondenzát stéká na palubní desku. Pokud možno použijete jak vnější tak i vnitřními izolaci oken zároveň.
4. Odpadní nádrž - zamrzání Jak jsme si již řekli, topíme po celý den i proto aby nám nezamrzla voda v trubkách, sifonech a bateriích. Ale co nádrže na čerstvou a odpadní vodu? Současné vozy bývají vybaveny topnými tělísky zabraňujícími zamrzání vody přímo v těchto nádržích. Samozřejmě s ohledem na to, kde jsou nádrže umístěné. Nejčastěji je nádrž na čerstvou vodu umístěna pod sedadly v obytné části. Tam je tepleji, a pokud topíte alespoň na „jedničku“ tak zamrznutí nehrozí. Nejohroženější jsou tedy odpadní nádrže, které jsou umístěny venku pod podlahou vozu a nebývají nijak zvlášť izolované. Pro zvýšení jistoty, že vám odpadní jímka nezamrzne, doporučujeme ještě před cestou nasypat do odpadu obyčejnou kuchyňskou sůl (alespoň půl kila). Osolením vody posunete bod tuhnutí vody. Nepoužívejte žádné toxické koncentráty, nemrznoucí kapaliny do ostřikovačů ani nic podobného. Můžete tak nejen poškodit gumová těsnění, ale ani správná likvidace takto znečištěné vody není zrovna jednoduchá. Dobré je také vytvořit hradbu ze sněhu, nebo jinou zábranu kolem vozu a zamezit tak proudění studeného vzduchu pod vozem či karavanem.
5. Chemické WC Obsah WC kazety vám s největší pravděpodobností nezamrzne. Ale opakování je matka moudrosti. Na zimu je dobré ošetřit všechny gumové části přípravkem na ošetření pryže. Ochráníte ji před zpuchřením a zamezíte přimrznutí. V chladném počasí mají sice přípravky do chemického záchodu zabraňující tvorbě zápachu delší účinnost. Jednou se ale kazeta naplní a je potřeba vyřešit, kam s jejím obsahem. Pokud používáte modré chemické tablety, můžete obsah wc kazety vylít pouze do výlevky nebo do jiného většího chemického WC (toi toi například). Modrá tableta nepatří do septiků a už vůbec ne do přírody. Zásadně nevylévejte obsah chemického WC do přírody. V septiku zničí všechny tamní užitečné bakterie a zamezí tak správnému fungování septiku. Zelené tablety jsou ekologičtější a na některých se udává, že je lze do septiků vylít. Zkuste se třeba dohodnout s hotelem nebo na veřejných záchodcích na čerpacích stanicích. Příroda bude určitě raději.
6. Časté větrání Všeobecně se snažte, aby do obytné části vozu táhlo co nejméně chladného vzduchu. Nejde ale zabránit cirkulaci vzduchu. Ve voze pak dochází ke kondenzaci par na chladných místech. Vysrážená voda pak může poškodit nábytek, nebo se v určitých místech může tvořit plíseň. Proto musíte alespoň 2x denně důkladně prostor vyvětrat. Střešní okna mívají větrací prostor, i když jsou uzavřená (mikroventilaci). Je to právě kvůli cirkulaci vzduchu.
7. Námraza na venkovních průduších Dávejte pozor, aby nedošlo k zamrznutí komínků od plynových spotřebičů. Komínkem krom spalin odchází také pára, která se při velkých mrazech pomalu namrazuje na krytkách komínků. Může se stát, že otvor postupně zamrzne a spaliny nebudou mít kudy odcházet a hrozí tak nebezpečí otravy! Kupte si rozmrazovač ve spreji, na mřížku od lednice připněte kolíček aby se voda srážela na něm a hlavně všechny větrací otvory pravidelně kontrolujte.
8. Temperování Voda ve vodovodních rozvodech při mínusových teplotách dokáže způsobit velkou neplechu. Rozpínání ledu způsobí praskání hadiček, těsnění nebo rovnou čerpadla. Proto je důležité nechat topení temperovat i v době vaší nepřítomnosti. Stačí na 10°C. Kvůli zamezení škod způsobených mrazem je ve vozech většinou nainstalován pojistný ventil (takzvaný No Frost ventil), který při poklesu vnitřní teploty ve voze ke 3°C vypustí vodu z bojleru. Zabrání však poškození nejdražší části vodního systému - bojleru, zbytek není nijak chráněn!
9. Dobíjení baterií ze solárních panelů, údržba baterie Ani solární panely si se zimním obdobím moc nerozumí. Slunce svítí jen chvíli, navíc bývá často pod mrakem a pokud do toho ještě sněží a sníh je zakryje je výkon panelů zanedbatelný. Spotřeba elektrické energie je naopak větší než v létě. Častěji a déle svítíte a navíc se 24 hodin točí ventilátor, který rozhání teplý vzduch z topení po celém voze. Baterie se tak nedokáže dostatečně dobíjet! Pokud jedete někam “na divoko”, tak se základní solární sestavou dlouho nevydržíte. Při delším pobytu tedy doporučujeme vyhledat připojení na 220V. Olověná baterie by neměla být nikdy zcela vybita! Velmi tím trpí. Může dokonce dojít k jejímu nevratnému poškození. Již po pár “vybitých” dojde k tzv. sulfataci a to znemožní její opětovné nabíjení. Baterie tím navždy končí.